Strach ze psů

Fotky našich čtyřnohých mazlíčků zaplavují internet. Jsou s námi v posteli, tulí se nebo si hrají s jinými zvířaty v domácnosti a jsou nejlepšími kamarády našich dětí. Záběry miminek a velkých psů bývají obzvláště roztomilé. Pak ale čteme články z denních zpráv, kde se píše o napadení nejen dětí psem na ulici nebo dokonce v rodině a nezřídka končí takové napadení i smrtí nebo trvalými zdravotními následky.

Společnost se tak dělí na dva tábory. Jedni psy obhajují, že za to nemohou, protože na vině je vždy člověk, tedy jejich majitel a pán. Druzí by si psa nepořídili za žádnou cenu a vidí v nich krvelačné bestie.
Základem u psů stejně jako u dětí je jejich výchova. Nebezpečný může být klidně i trpasličí jezevčík, i když vám zrovna asi neukousne ruku. Nejde tolik o velikost psa, jako o jeho vedení a o to, jak se k němu vy chováte.

Majitel by měl charakter svého psa znát. Vědět, co se mu kdy přihodilo, co nemá rád a čím by se neměl dráždit. A nikdy ho nepodceňovat. Psi, stejně jako lidé, také občas nemívají svůj den a nemají náladu na hraní nebo je něco bolí. Vysílají ale signály, ze kterých bychom to měli poznat, respektovat a nechat je v klidu.
Problém může nastat u starších psů z útulku, kde nevíte nic o jejich minulosti, čím si prošli, co je může vyděsit a rozzlobit. Proto jsou vhodní spíše do rodin bez dětí nebo musíte být při kontaktu s dětmi ve střehu a nikdy nenechávat psa s dítětem o samotě. To ostatně platí u všech psů. S malými dětmi je nikdy samotné nenechávejte. Nevíte, co děcko napadne a kam bude chtít psovi strčit prstíky nebo kde ho bude tahat. Jedná se pak o sekundu, která může rozhodnout o životě a smrti.

Takže psa ano, ale rozmyslet si plemeno, podle vaší rodinné situace. Tam myslete i dopředu, pokud plánujete potomky během několika příštích let. Pes s vámi může třeba 15 let žít. A vychovávat k poslušnosti, aby pes věděl, kdo je jeho pán a poslechl na povel.