Jste po uši v dluzích?

Soukromé podnikání nejednou znamená potřebu nejprve investovat nemálo peněz a sil do něčeho, co se v budoucnu sice může, ale také nemusí vyplatit.Tak to chodí, a pokud se jednomu nedaří, nemůže to jednoduše „zaplatit na dluh“, jak si s oblibou počínají politici. V soukromém sektoru je totiž vždycky plus plus a mínus mínus.
Člověk musí v první řadě sehnat vhodnou provozovnu, náležitě ji zařídit a pak v ní nejednou i zaměstnat někoho, kdo bude odvádět práci, na kterou onen podnikatel sám nestačí. Což by jednou mělo začít přinášet ovoce, jenže v tuto chvíli je to stoprocentně ztrátová záležitost. Do níž někdo investuje balík svých peněz a někdo si na to dokonce ještě musí od někoho i půjčit.

Ovšem ani tím nemusí být nezbytně mínusové položky u konce. Časem je logicky potřeba nejednou i nákladná modernizace, musí se platit za dodávaný materiál, energii a kdeco, a když pak navíc ještě nezaplatí některý z odběratelů, nezbyde našemu podnikateli nejednou nic jiného, než dluhy a oči pro pláč.
Co má ten zprvu nadšenec a nyní chudák v takové situaci dělat, že? Být to v Japonsku, mohl by spáchat harakiri a tím si zachovat alespoň tu dobrou pověst. Jenže tím by se nic nevyřešilo ani tam, ani tady, kde podobné řešení nemá tradici.
U nás to může takový podnikatel zabalit, prodat, co se prodat dá, a doufat, že to třeba bude stačit, nebo že se na něj usměje štěstí v podobě osobního bankrotu, po němž se ocitne alespoň na nule. Anebo se může pokusit zachránit svou upadající firmu investováním dalších peněz. Nyní už pochopitelně půjčených peněz, protože ty jeho už bývají dávno v trapu.
Ano, může si na své podnikání půjčit. To však jedině ve chvíli, kdy je mu někdo ochoten půjčit. Což však rozhodně nebývá pravidlem. Zejména u bank, které sázejí na jistotu a nepůjčí raději už preventivně nikomu, kdo není zcela bez jakékoliv poskvrnky.

A pak už zbývá podobnému podnikateli jenom jediné. Hypotéka bez registru, jakou nabízejí nebankovní finanční instituce. Instituce, které nabízejí nejednou i překvapivě mnoho předností, alespoň ve srovnání s klasickými bankami.
a) Vše tu lze řešit on-line.
b) Vše je vyřešeno rychle.
c) Záznam v registru dlužníků nehraje zásadní roli.
d) Nevadí ani nízké příjmy žadatele.
e) Má-li žadatel spolužadatele, může to i citelně snížit úroky.
f) Neskrývají se tu žádné skryté poplatky a sankce.
g) Půjčku lze splácet po malých částkách až třicet let, respektive ji ale i splatit předčasně.
Taková , taková dokáže tonoucího podnikatele opět postavit na nohy. A rozhodně se stojí za to o něco takového pokusit dříve, než člověk pomyslně hodí flintu do žita.